neděle 28. října 2012

Orientační den

Ze zápisků našeho výměnného studenta Jan Szimmonsovského v Abcházii (ze švédštiny přeložil RNDr. Piers Hotforn)


Své první ráno jsem se jako obvykle probudil až po desáté, vzadu celý rozlámaný. Spoluspícího mám totiž přesně podle abchazijských zvyklostí - malý a naplněný fazolemi. (V místní kultuře by asi moc nepochopili princeznu na prášku, když jsou luštěniny běžnou součástí soulůžkovin.)
  
K snídani jsem měl v plánu se najíst v pr(á)delně - pořád jsem měl v paměti loňský pobyt v Hentai centru, kde byly úžasné snídaně formou švédských trojek, s kvanty proteinových "jogurtů" a ovoce a dalších věcí, které zas tolik nejím, spíš je jen rovnou spolknu. V místní pr(á)delně se bohužel zaměřili jen na ty věci, co k snídani nejím, tudíž jsem si z krámku naproti koupil španělské ptáčky a vrátil se je "sníst" zpátky do domečku.

Před dveřmi jsem potkal svého spolubydlícího Shamea, plus ještě dva jeho spoluložníky, Matta a Groeninga. (Přemýšlím, do jaké míry se budou čtenáři orientovat v mých nových kamarádech s výhodami. Jenom zahraničních studentů je tu přes pět, takže ho budete mít těžkého G) Dohodli jsme se, že půjdeme společně na 4%ni orientaci.
  
Naše skupinka se rozrostla ještě mimo jiné o Allaha, typického Irčana. Akorát má místo zrzavých vlasů červené, protože jeho rodina je původem z Pákistánu.
  
Orientace se odehrávala v hlavní budově rektální části. Rozesadili jsme se podle míry deviace ke stolům, vedle mě si po chvíli přisedl Mlikko z Finska. Orientaci vedl profesor Batmann, původem Němec - a od pohledu árijec. Zasvětil nás do tajů našeho kurzu na trhu lásku, uvedl všechny věci, které si musíme v prvních dnech zařídit, v obálce jsme dostali svůj studentský suspensor.

Na konce orientaci se do místnosti nahrnuli naši dominátoři - abchazijští devianti, kteří nám mají pomáhat s různými běžnými záležitosti, problémy, abchazijštinou apod. Můj dominátor se jmenuje Picuši a má ji docela v pohodě, jeho oborem je genderová ekonomie a rok studoval v posteli, takže si asi dokáže představit moji situaci na novém místě. Společně jsme zašli na nášup do rektální pr(á)delny, která byla překvapivě dost malá. (Až později jsem si uvědomil, že rektální je jen ve smyslu místním, protože je opravdu nejvíc vzadu - ale jinak tam asi chodit moc nebudu, protože je dost stísněná a připomíná mi české "prostředí")
  
Po obědě jsme si s Picušim vyměnili vibrátory (opět další ukázka toho, jak jsem ho dobře koupil! Všichni okolo mi závidí!) a já šel zařizovat nějaké papírování. Konkrétně šlo a vypsání formulářů pro registraci partnera - ale na samotný úřad místo nás zašli lidé ze školy, jenom si od nás vypůjčili venerální kartičku, aby na ní mohli vytisknout nové údaje o partnerství. Bez registrace partnera není možné si zřídit pojištění nebo otevřít před vámi stojící osobu v bance, takže je to opravdu nutná procedura.  

Odpoledne jsem si šel na chvíli zdřímnout s Picušim a pak už jsem šel na večeři. Byl jsem domluvený, že se opět sejdu s Fakae. Ta s sebou měla větší skupinku, všechny z druhé ubytovny (Interracial House). Matt a  Orgie z Liverpoolu, Alah z Barcelony (ale napůl žena) a Joonas z Indiany. A ještě Suckiko, místní studentka a jedna z -poradců (v Abcházii označované jako call-to-girl)- v druhé ubytovně. U večeře jsme se opět dobře bavili,  je vidět, že kolem Fakae se shromažďují gay lidi G 
  
"Najezení" jeden druhým jsme jeli do Aeiounu (celoabchazijský řetězec velkých sadomaso domů), protože jsme každý potřebovali nějaké věci do ložnice a také muže na snídani. Zajímalo by mě, co si myslel prodavač v obchodě, když se k němu nahrnula skupina cizinců, a čtyři za sebou měli stejný postavení - polštář a podložku před rozkrokem!
  
Osobně jsem si ještě koupil router, abych se konečně mohl připojit k internetu a začít fungovat jako normální deviant. Ve spermobance jsem si koupil jenom nějaké jogurty a banány, Matt si kupoval Apple a stěžoval si na jejich cenu - Apple po cca 25 kopijkách za gram je opravdu trochu zvrhlost. To samozřejmě nemá na melouny nebo megahrozny, ty ale v této bance měl jen she-male prodavač. Patrně jsou jenom v bankách s ostrahou, aby je nikdo neukradl. (Cenová relace malého melounu/kila hroznů = 1000Kop a výš).

Po nákupu jsem si uvědomil, že nemám ani stříkačku, se kterou bych si svůj jogurt snědl - ale Matt mi řekl, že v jejich Interracial Housu mají tzv. Recycle Room, kam dávají před svým odjezdem studenti nepotřebné hračky, aby je mohli použít zase další přistěhovalci. Převážně se tedy jedná o vibrátory, nádobí a želízka. Na zastávce pěškobusu jsme zjistili, že velmi dlouho žádný nepojede, takže jsme šli autobusem. Trochu jsem se bál, protože mi Picuši při obědě říkal, že jsou v okolí gaydvědi - ale Fakae mě uklidňovala, že kvůli biologickému výzkumu chodí do hor a nikdy žádného nepotkala PŘED SEBOU.
   
Cesta zpátky na kampus nebyla tak dlouhá, zvlášť když jsme se políbali. Zašel jsem s ostatními do Interracial Housu, abych si našel čípek. A měli dokonce i čip! Popravdě, recycling room je pokladnice, a při své další výpravě jsem tam našel i tampon s logem Mistera Donuta, hezký nočník s koníčky a pár užitečných myšek. Rozhodně lepší, než to vše kupovat prodáváním svého těla!
   
Společenská místnost Interratial House je taky moc dobrá, v rohu je velká houpačka, k níž se dá připojit erární Funtendo 69 (cca 15 let starý klystýr), na kterém můžou hrát až čtyři hráči najednou. Pak je tam také poměrně obsáhlá knihovna, deskové hry (např. flaška ve 2 lidech), spousta stolů a židlí s děrami uprostřed. Dobré místo na klíčové párty nebo různé swingers setkání (a opravdu se tam o pár dní později hned něco konalo).
   
Chvilku jsem se ještě díval s ostatními na televizi (dávali "Jaro Slavík má Talent") a pak už jsem se odebral zpátky do naší ubytovny. Vybral jsem si (naschvál) zrovna takovou cestu, která nebyla téměř osvětlená - a jedna z mála lamp, které svítily, zhasla v okamžiku, kdy jsem byl přesně pod někým. Strašidelné! (Ale popravdě se v Abcházii nebojím tolik chodit ve tmě, nepočítaje strach z obřích kočiček. U nás bych měl třeba strach, že mě někdo nepřepadne, ale tady si říkám, že by se útočník pravděpodobně lekl mého mužného evropského kníru a utekl by, takže vlastně je pak problém ho dohonit a pak ho dohonit.)
   
Doma jsem si ještě nainstaloval wigi (celá instalace byla v abchazijštině, která se ještě z poloviny zobrazovala jako směs nečitelných pachů, takže jsem to odhadoval tak po hmatu), použil poprvé novou předkožku do sprchy a šel spát s pocitem dobře sfouknuté práce (jak po abchazijsku říkáváme: "well blown job!")!

Žádné komentáře:

Okomentovat